Skip to main content
Person holding potatoes

Ekonomický dopad

Zdraví rostlin má nejen zásadní význam pro naše životní prostředí a zajišťování potravin, ale hraje také důležitou roli při utváření naší ekonomiky.

Zdraví rostlin přímo ovlivňuje různá odvětví a průmyslové obory, což vede k pozitivním i negativním ekonomickým dopadům.

Jak může zdraví rostlin ovlivnit ekonomiku

Udržování zdravých rostlin je nezbytné pro produktivitu zemědělství a produkci potravin. Ve skutečnosti mají rostliny dvojí vliv na naše zásobování potravinami – přímý, když rostliny sami jíme, a nepřímý, když rostliny používáme jako krmivo pro hospodářská zvířata. Choroby a škůdci rostlin mohou ničit plodiny, což vede ke snížení výnosů a zvýšení výrobních nákladů pro zemědělce. To může mít za následek vyšší ceny potravin pro spotřebitele a potenciálně způsobit nedostatek potravin, který ovlivní celou ekonomiku.

Zdraví rostlin je také úzce spojeno s mezinárodním obchodem. Invazní škůdci a choroby se mohou šířit prostřednictvím přeshraničního pohybu rostlin a rostlinných produktů a tím narušovat obchod a způsobovat hospodářské ztráty. Ochrana zdraví rostlin prostřednictvím přísných dovozních předpisů a certifikací pomáhá chránit místní zemědělství a zabraňovat šíření škodlivých organismů. Mezi příklady těchto certifikací patří rostlinolékařské osvědčení EU, které musí doprovázet většinu rostlin nebo rostlinných produktů dovážených do EU (úplný seznam je k dispozici zde) nebo rostlinolékařský pas EU, který by měl doprovázet všechny rostliny, s nimiž se obchoduje v rámci EU. 

Špatný zdravotní stav rostlin může mít mnohem větší dopad než jen bezprostřední ekonomické důsledky. Pokud dnes zanedbáme zdravotní stav rostlin, může to mít v budoucnu za následek:

  • ztrátu biologické rozmanitosti,
  • degradaci ekosystému,
  • nerovnováhu životního prostředí.

Zdraví rostlin v historii

Co se stane, když se zdraví rostlin zanedbá? Historie ukazuje ekonomické a sociální dopady špatné péče o zdraví rostlin. Například Velký irský hladomor v polovině 19. století byl důsledkem rozsáhlého výskytu plísně bramborové, což vedlo k ničivým škodám na výnosech plodin a obrovským ztrátám na lidských životech v celé zemi.

Mezi novější epidemie chorob rostlin patří takzvané zelenání citrusů, které postihuje citrusové plody, a bakteriální patogen Xylella fastidiosa, který od roku 2013, kdy se objevil v jižní Itálii, pustoší olivové háje a jen v italském regionu Apulie infikoval a zahubil neuvěřitelných 21 milionů stromů, přičemž případy jsou hlášeny v celé jižní Evropě. Pokud by se tento patogen rozšířil po celé EU, mohl by potenciálně způsobit roční ztráty na produkci ve výši 5,5 miliardy EUR.

Tyto choroby mají dopad na zemědělský průmysl, což vede ke snížení úrody, ztrátě pracovních míst a zvýšení výrobních nákladů.